Společenství mladších i starších chlapců a děvčat , které se hlasí k myšlenkám skautingu a woodcraftu
V první fotogalerii z výpravy jste mohli obdivovat hlavně podzemní výtvory přírody, ale jak jsme již zmínili, nádherné babí léto uchystalo všem účastníkům krásnou podívanou i na povrchu. Tato druhá fotogalerie vám dokáže, že Jeseníky jsou zvláště při opravdu vyvedeném a slunečním svitem zalitém podzimu skutečně krásným koutem Země. To se to pak venku v přírodě hraje a soutěží!
Tato výprava by mohla také nést neoficiální název Výprava za Sluníčkem. Zatímco tady na zábřežsku vládlo celý den pošmourné podzimní počasí, účastníci výpravy byli za brzké ranní vstávání odměněni krásným babím létem s modrou oblohou. Tedy samozřejmě s výjimkou podzemí, ale jeskyně Na Pomezí zase nabídly opravdu krásnou a bohatou krápníkovou výzdobu a na každém metru prohlídkové trasy se bylo na co koukat. Cíl byl tedy jednoznačně splněn a rodiče si na nádraží při vyzvedávání svých ratolestí v jejich tvářích a nadšeném vyprávění nemohli nevšimnout všeobecně převládající spokojenosti 🙂
Páteční společná rodovka Káňat a Koníků byla ve znamení úklidu kolem Zvole. Zpočátku to nevypadalo na velkou pomoc přírodě, ale nakonec jsme došli na místa, kde náš zásah měl smysl, a zpět k úřadu jsme přišli s pár úctyhodnými kousky (pneumošku jsme tam opravdu museli nechat).
Děkuji všem za pomoc a Káňata si mohou připsat další hodinu k plnění OP ( 13 hodin na pomoc přírodě ).
To, co na fotce drží Sedmikráska a Čivava, není obyčejná guma mezi „žebříky“, jak by se mohlo zdát. Je to záchranářské lehátko, které přenášelo pacienta… ten postupem cesty měnil barvu – černý byl, když jsme ho našli, občas zmodral (to když na lehátku přistál modrý pytel) a v tu chvíli jsme pochopili, že se nám pacienta snad podaří zachránit, protože se už jen dusí :-):-):-) Pak se mu udělalo celkem dobře, ale dostal žloutenku (to když dal na nosítka svůj žlutý pytel Vrabčák). Možná Vám to přijde praštěné, ale my jsme se tím bavili skoro celou dobu :-).
Do konce rodovky zbyl ještě čas, tak jsme opakovali uzly za zády (Koloušek splnila OP) a začali jsme trénovat na další OP ze Zdatnosti (100x přeskočit švihadlo).
WATOKNAPA
Už jste někdy spali v ZOO pod vycpanou hlavou buvola nebo zebry? Krmili makaky nebo žirafy? Povídali si s papouškem kakadu Luigim na rameni? My ano! Ale samozřejmě bez práce nejsou koláče. Naším hlavním cílem bylo přispět společnou rukou olomoucké ZOO dostat se z následků řádění armády kůrovců a březnového orkánu Eberhard. V sobotu jsme tedy sázeli stromky a v neděli uklízeli větve. No a za odměnu jsme si mohli vychutnat jedinečnou podvečerní atmosféru zoologické zahrady po odchodu návštěvníků, kdy se soumrakem nesou zvuky desítek zvířat a mezi výběhy můžete potkat jen noční hlídače. V neděli po práci se nám věnovala Želva z olomouckého oddílu Rysů a provedla nás výběhem makaků a také nás vzala k žirafám, které jsme mohli krmit větvemi a vyvolení jedinci zažili nečekaný žirafí polibek, že Eddie? 😉 Po pomazlení beraních králíků a focení s papouškem Luigim jsme se se ZOO rozloučili, podívali se ještě do baziliky na Svatém Kopečku a vyrazili na vlak.
Poslední zářijový víkend roku 2019 patřil dalšímu Setkání družin ABS a tentokrát jsme si jeho pořadatelství vzali na sebe my. Základnou byla zvolská sokolovna, ale naším cílem bylo ukázat ostatním oddílům i okolní místa našeho působení.
Pro děti do 15 let tak WATOKNAPA připravila v Zábřeze propracovanou hru městem, při níž využila i členy vedení ostatních oddílů. Skupinky dětí měly za úkol odpovědět na spoustu místopisných otázek a získat tak obrázky různých koutů našeho města, které nakonec napárovaly na historické obrázky či popisy těchto míst a vedle toho posbírat ve výlohách po městě dílčí části citátu A.B.Svojsíka.
Dvanáct odvážlivců starších patnácti let pak bylo už v pátek večer za ne zrovna přívětivého počasí odvezeno ve třech týmech na neznámé místo a měli za úkol s pomocí šifry dorazit na nocležiště a ráno pokračovat po dalších šifrách a dílčích cílech s úkoly jako střelba ze vzduchovky, foukačky, rafty, paintball či zdolání mostu s pomocí provazové sítě doputovat až do cíle, kterým bylo zábřežské muzeum s výroční skautskou výstavou. Nástrahy tratě připravené TAWASUTOU a Eddie a zajištěnou spoustou dobrovolníků zdolali zdárně všichni. Příjemným zpestřením snad bylo setkání s Janem Eskymo Welzlem, méně příjemným pak setkání s policií ČR…. 🙂
Večerní akademie pod vedením zkušeného spíkra Kiwiho proběhla také hladce a přes počáteční potíže s minimem přihlášených vystupujících se nakonec program rozběhl více než zdárně a zhlédli jsme vystoupení bezmála patnácti skupin či jednotlivců.
Nedělní nabídky prohlédnout si místní muzeum vojenských veteránů kromě našich členů a Dominika z Brna nevyužil bohužel nikdo z přespolních, daleká zpáteční cesta byla holt časově náročná, a tak si naši kamarádi mohou historické skvosty prohlédnout alespoň v přiložené fotografii 🙂
Díky všem zúčastněným za návštěvu našich končin a všem nejmenovaným pomocníkům za spoluzorganizování celého setkání. Na viděnou příště!
První výpravou nového kmenového roku byl cyklovýlet do údolí Tiché Orlice. Start na zábřežském nádraží byl akční a chvilku to vypadalo, že nám České dráhy do rychlíku kola vůbec nenaloží, do České Třebové jsme přece jen dorazili. Ze stejných důvodů jsme ale museli počkat o hodinu déle na osobák do Chocně a přišli tak o naplánovanou časovou rezervu, takže nebylo na co čekat – do sedel! Cesta se klikatila po kvalitní cyklostezce podél řeky a železniční tratě a za chvíli jsme dorazili k památníku J.A.Komenského a přírodnímu bludišti vytvořenému na základě známého díla učitele národů Labyrint světa a ráj srdce. Příjemná paní pokladní se stala na mnoho minut Drozdíkovou nejlepší kamarádkou a bludiště nás všechny nadchlo. Kolem několika uměleckých děl jsme díky nadupaným závodníkům v čele pelotonu jen prosvištěli, ale TAWASUTA stíhal na chvostu alespoň fotit. Natěšené cyklisty nezastavila ani nabídka limonády v lesní hospůdce U Pildy, nepohrdli jen několika krátkými zastávkami na zfutrování vlastních zásob. Alespoň jsme díky nim po 30 kilometrech dorazili včas na plánovaný vlakový spoj do České Třebové.
Díky všem zúčastněným za vysmátý přístup! 🙂
Ve středu 11. září se konala slavnostní vernisáž výstavy Skautské století v Zábřeze, kterou náš kmen pořádá v zábřežském muzeu při příležitosti stoletého výročí založení skautingu v našem městě. Výstavu zahájily krátké proslovy vedoucího muzea a MIČKINIKWY, pěvecké vystoupení našich členů za doprovodu Kiwiho kytary a pak už se všichni příchozí mohli věnovat prohlídce unikátních materiálů ze stoleté historie zábřežského skautování. Vernisáže se mimo jiných účastnil i zábřežský starosta a dlouholetý skaut František John, stejně jako mnozí bývalí skauti z let minulých. Dle jejich reakcí si i oni mezi vystavenými exponáty našli mnohé připomínky své skautské činnosti a rádi zavzpomínali na doby bezstarostných letních táborů a výprav s kamarády. Škoda jen, že si na vernisáž nenašli cestu aktivní členové ostatních oddílů z našeho města.
Výstavu můžete navštívit až do 29. září v otvírací době zábřežského muzea.
Kmen Shawnee vstoupil do dalšího roku své existence! Pod vedením WATOKNAPY a Eddie proběhla ve Zvoli tradiční zahajovačka se spoustou her a zábavy. S potěšením jsme tu uvítali v řadách našich nejmenších nové tváře, díky rozrůstání zábřežské členské základny se také podařilo obnovit činnost rodu Vlků. Všechny čtyři družiny (Káňata, Medvědi, Vlci, Koníci) vstupují od příštího týdne do běžného režimu týdenních rodových schůzek, mnohdy s novou rádkyní – držme jim všem palce! 🙂
Nejbližší celokmenovou akcí je v sobotu 14.9. cyklovýprava a po ní už se můžeme těšit na třídenní celostátní setkání družin ABS, které letos uspořádáme na konci září my!
V zábřežském muzeu se právě v těchto dnech pod dohledem MIČKINIKWY připravuje výstava ke stoletému výročí skautingu v Zábřeze. Poděkování si zaslouží všichni pomocníci, kteří přiložili ruku k dílu. Waste!
MIČKINIKWA
