Shawnee

A je to, školní rok skončil, končí tak i běžný rok kmenový a Šavany čeká už „jen“ tábor. Je tedy třeba právě uplynulé období uzavřít na poslední tradiční akci Zakončovačce. K ní jsme se sešli opět u zvolské sokolovny a právě místní sokolský spolek pro nás přichystal část programu, a sice šifry. Některé potrápily hlavy i starším členům, ale tak to má být, každá překonaná překážka nás posouvá vpřed. Akci si s námi užili u opékání i rodičové a podpůrné šavanské síly a teď hurá balit na tábor!

24. května vyrazil konečně rod Koníků na dlouho plánovanou první a bohužel poslední rodovku v tomto školním roce. Výprava byla určena i pro rodinné příslušníky, takže nás jela pořádná tlupa. Program byl společný pro všechny a v týmech byly rodiny promíchané, aby se vzájemně lépe poznaly. Cílem byl lesní bar, kde jsme společně opékali oběd, cestou jsme hráli hry a učili se poznávat stromy a květiny nejen na nováčkovskou zkoušku. Počasí nám celou výpravu přálo, a tak jsme si užili pěkný den v Jeseníkách.

Uběhl týden a opět jsme se sešli na tábořišti. Nejenže se podařilo zakrýt střechu i nad zbytkem stavby, ale zkušení pyromani na ni položili i nepromokavou lepenku, kuchyň byla od jídelny oddělena nezbytným výdejním pultem, přibyly nějaké ty stěny zásobáku a techničáku, jídelní stoly a základy pro lavice. Vinou nedostatečné kvality zakoupených krajinek jsme víc udělat ani nemohli, ale všichni věříme, že na předtáborové brigádě bude doděláno vše potřebné a dílo bude zdárně završeno. Opět nezbývá než poděkovat všem brigádníkům z řad tábořících Šavanů, ornitologů i šumperské Osmičky a přidružených pracantů – díky!

 

Počasí nám v těchto dnech ukazuje tu méně přívětivou tvář a nikdo nevíme, jak to bude na letošním táboře. Ovšem kdo je připraven, není překvapen! Naše budoucí nová kuchyňojídelna už se může pochlubit základem bytelné střechy. Doufejme, že příští týden nás bude na brigádě dost na to, abychom se mohli pustit do výroby stěn, pultů, lavic, stolů, polic na ešusy a hrnky a regálů v budoucím zásobáku a techničáku 😉

Zatímco se adepti na ohnivce a wagamedy tužili ve vzdálených Nestrašovicích, vyrazil zbytek kmene na Výpravu do neznáma. A o překvapení nebyla nouze! Tedy ne co do dějiště výpravy, na Brníčku přece jen asi mnoho z našich členů už někdy bylo, ale hlavně co do období! V kterém roce jsme se to ocitli? Na hradě měli zrovna ležení udatní středověcí bojovníci! A zřejmě jejich řady zrovna po nějaké té bitvě poněkud prořídli, protože mezi námi uspořádali nábor nových žoldnéřů! Vyzkoušeli si nás ve střelbě z kuše, z luku nebo v házení nožů na cíl a ukázali nám i pěkně ostrý souboj. Nakonec se ale do své doby vrátili bez šavanských posil a my jsme zakončili výpravu mírumilovně na statku mezi domácím zvířectvem 🙂

 

Mohawské tábořiště u Nestrašovic hostilo od čtvrtka 8.5. do neděle 11.5. čtyřdenní mezikmenový ohnivecký kurz završený midewiwinským sněmem. Účastníci kurzu se bavili, učili, plnili orlí pera, nakoukli do svého nitra a především dokázali sami sobě i starým ohniveckým pákám, že mají na to, aby se v létě Midewiwin dočkal nových ohnivců. Ostatně i zde proběhly dvoje vigilie, z nichž jsme za úsvitu přivítali nového ksigudanského wagameda WAHAČANKU a o den později se z nich vrátil první mohawský šaman Imnu. Wašte!

Pozvání na sobotu a na večerní sněm přijali také zástupci Ligy lesní moudrosti a do kruhu tak s námi zasedli ligový náčelník OTAPI PHÉTA, místonáčelník Nechodí, ohnivec Ligy WIČÁKHA a šamanka Tussilága ANPAO. I oni byli nakonec svědky mnoha udělených orlích per a pasování do nových hodností. Po sněmu poseděli ti nejvytrvalejší debatníci až do ranních hodin a v neděli nás čekalo už jen balení a odjezd.

Díky všem zúčastněným za aktivní účast, díky hostům, že nás poctili svou návštěvou a pozvali nás na oplátku na červencový sněm Ligy, a tak na viděnou na dalších společných akcích!

První květnovou sobotu se čtyři odvážlivci vydali na spontánní brigádu do Štítů, aby posunuli dál stavbu táborové kuchyně. WAKIŠAKA, taťka od Berušky, Motýlka a Týnky a mladší zástupci vedení Leon a Vrabčák obětovali svůj volný čas a připravili stavbu na pokládku střechy a celou stavbu zpevnili zavětrováním. Díky, kluci! 😉

Po roce vyrazili starší členové opět na Ivančenu, jarní počasí výšlapu přálo a na pamětní mohyle tak přibylo několik Šavany vynesených kamenů. Opět se našlo i několik odvážlivců, kteří využili příležitost, vymanili se z přelidněného pamětního místa a „vyběhli“ si na nedalekou Lysou horu 🙂 Ve zdravém těle zdravý duch, nakonec se celá výprava vrátila v plném zdraví a dobré náladě zpět do Zábřeha.

Na začátku byl spontánní nápad nebo možná spíš hec mezi Pižlou a Kiwim, na konci moc fajn setkání několika bývalých členů kmene Shawnee. Ti mohli nejprve nakouknout do klubovny Chillicothe na Sušilově ulici a letmo zavzpomínat nad kronikami a Březovými kůrami, dále akce pokračovala na Skaličce za klubovnou Žab u ohně a kytary a finále proběhlo v teple hospody Rafanda. A kdo se tedy nakonec setkal? Komár, SKANIATARIO, Sokol, Kiwi, TAWASUTA, WABLAUTANAGA, Dejmal, Vyžírka, Číro, Pižla, Gálí, Mimi s dcerou, Helča se syny a WAOPE. Pižla s Kiwim se dočkali mnoha díků za skvělou myšlenku a už teď je vlastně domluveno další setkání přesně za rok! Tak na viděnou! 🙂

A je to tu, stavba nové vývařovny a jídelny byla zahájena. Na táborové místo se sjela opravdu velká skupina pracantů a pustila se nejdříve do úklidu staveniště, aby se mohli vzápětí dostat ke slovu zasloužilí geometři vyměřující základy budoucího díla. A pak už se čistilo od suků, krátilo, vyřezávalo, přibíjelo a šroubilo a v pozdním odpoledni byla hotová základní hrubá konstrukce. Mezitím zkušený dřevorubec pan Hanák po předchozí domluvě s majitelem panem Valentou pokácel tři nahnilé vzrostlé smrky v těsném sousedství kuchyně, aniž by došlo ke škodě na přítomných, jejich automobilech nebo na vznikající konstrukci – wašte! Velký počet brigádníků umožnil dále i vykopání pěti nových jam na latríny, likvidaci dosloužilé marodky a zdravoťáku, stavbu nového mostku k umývárce anebo nového přístřešku na palivové dřevo do kuchyňských kamen. Na závěr se odvezly další dva vozíky starého dřeva na topení ke klubovně a teď už zbývá jen doufat, že se někdo chopí i jeho zpracování a úklidu do dřevárky 🙂

Díky všem zúčastněným, bylo nás mnoho a práce šla od ruky!