Už jste někdy spali v ZOO pod vycpanou hlavou buvola nebo zebry? Krmili makaky nebo žirafy? Povídali si s papouškem kakadu Luigim na rameni? My ano! Ale samozřejmě bez práce nejsou koláče. Naším hlavním cílem bylo přispět společnou rukou olomoucké ZOO dostat se z následků řádění armády kůrovců a březnového orkánu Eberhard. V sobotu jsme tedy sázeli stromky a v neděli uklízeli větve. No a za odměnu jsme si mohli vychutnat jedinečnou podvečerní atmosféru zoologické zahrady po odchodu návštěvníků, kdy se soumrakem nesou zvuky desítek zvířat a mezi výběhy můžete potkat jen noční hlídače. V neděli po práci se nám věnovala Želva z olomouckého oddílu Rysů a provedla nás výběhem makaků a také nás vzala k žirafám, které jsme mohli krmit větvemi a vyvolení jedinci zažili nečekaný žirafí polibek, že Eddie? 😉 Po pomazlení beraních králíků a focení s papouškem Luigim jsme se se ZOO rozloučili, podívali se ještě do baziliky na Svatém Kopečku a vyrazili na vlak.
Z důvodu odřeknutí několika původně nahlášených týmů jsme nuceni odložit osmou paintballovou arénu na jaro. Těm, kteří s jejím uskutečněním ve svých plánech počítali a vyhradili si na ni svůj volný čas, se omlouváme, a doufáme, že situaci pochopí a nezatratí nás. Podzimní aréna je mrtvá, ať žije aréna jarní! Její přesný termín bude včas oznámen i na těchto stránkách.
Druhý říjnový víkend věnují naši starší členové dvoudenní akci v ZOO Olomouc, kde pomůžeme s nápravou škod po řádění vichřice a kůrovcové armády. Za odměnu bude možné si prohlédnout ZOO tak trošku z jiné perspektivy. Akce je dvoudenní od soboty do neděle (v rozeslaném kalendáriu si zařádil tiskařský šotek a uvedl chybné datum, omlouváme se).
Poslední zářijový víkend roku 2019 patřil dalšímu Setkání družin ABS a tentokrát jsme si jeho pořadatelství vzali na sebe my. Základnou byla zvolská sokolovna, ale naším cílem bylo ukázat ostatním oddílům i okolní místa našeho působení.
Pro děti do 15 let tak WATOKNAPA připravila v Zábřeze propracovanou hru městem, při níž využila i členy vedení ostatních oddílů. Skupinky dětí měly za úkol odpovědět na spoustu místopisných otázek a získat tak obrázky různých koutů našeho města, které nakonec napárovaly na historické obrázky či popisy těchto míst a vedle toho posbírat ve výlohách po městě dílčí části citátu A.B.Svojsíka.
Dvanáct odvážlivců starších patnácti let pak bylo už v pátek večer za ne zrovna přívětivého počasí odvezeno ve třech týmech na neznámé místo a měli za úkol s pomocí šifry dorazit na nocležiště a ráno pokračovat po dalších šifrách a dílčích cílech s úkoly jako střelba ze vzduchovky, foukačky, rafty, paintball či zdolání mostu s pomocí provazové sítě doputovat až do cíle, kterým bylo zábřežské muzeum s výroční skautskou výstavou. Nástrahy tratě připravené TAWASUTOU a Eddie a zajištěnou spoustou dobrovolníků zdolali zdárně všichni. Příjemným zpestřením snad bylo setkání s Janem Eskymo Welzlem, méně příjemným pak setkání s policií ČR…. 🙂
Večerní akademie pod vedením zkušeného spíkra Kiwiho proběhla také hladce a přes počáteční potíže s minimem přihlášených vystupujících se nakonec program rozběhl více než zdárně a zhlédli jsme vystoupení bezmála patnácti skupin či jednotlivců.
Nedělní nabídky prohlédnout si místní muzeum vojenských veteránů kromě našich členů a Dominika z Brna nevyužil bohužel nikdo z přespolních, daleká zpáteční cesta byla holt časově náročná, a tak si naši kamarádi mohou historické skvosty prohlédnout alespoň v přiložené fotografii 🙂
Díky všem zúčastněným za návštěvu našich končin a všem nejmenovaným pomocníkům za spoluzorganizování celého setkání. Na viděnou příště!
První výpravou nového kmenového roku byl cyklovýlet do údolí Tiché Orlice. Start na zábřežském nádraží byl akční a chvilku to vypadalo, že nám České dráhy do rychlíku kola vůbec nenaloží, do České Třebové jsme přece jen dorazili. Ze stejných důvodů jsme ale museli počkat o hodinu déle na osobák do Chocně a přišli tak o naplánovanou časovou rezervu, takže nebylo na co čekat – do sedel! Cesta se klikatila po kvalitní cyklostezce podél řeky a železniční tratě a za chvíli jsme dorazili k památníku J.A.Komenského a přírodnímu bludišti vytvořenému na základě známého díla učitele národů Labyrint světa a ráj srdce. Příjemná paní pokladní se stala na mnoho minut Drozdíkovou nejlepší kamarádkou a bludiště nás všechny nadchlo. Kolem několika uměleckých děl jsme díky nadupaným závodníkům v čele pelotonu jen prosvištěli, ale TAWASUTA stíhal na chvostu alespoň fotit. Natěšené cyklisty nezastavila ani nabídka limonády v lesní hospůdce U Pildy, nepohrdli jen několika krátkými zastávkami na zfutrování vlastních zásob. Alespoň jsme díky nim po 30 kilometrech dorazili včas na plánovaný vlakový spoj do České Třebové.
