Výprava na Toulovcovy maštale

První listopadová sobota patřila celokmenové výpravě do přírodní rezervace Maštale tvořené pískovcovými skalami a borovými lesy s bohatými porosty vřesu, kapradin, brusinek a borůvek. I v nepříliš příznivém podzimním počasí jsme si tak mohli užít pestrou paletu barev, kterou nám toto místo nabídlo. V polovině výpravy jsme se zahřáli v krbovými kamny příjemně vytopené hospůdce Na Verandě u Toulovce, abychom odtud vyrazili za hlavními cíli – k Mojžíšově studánce, Dudychově jeskyni anebo do prolézaček Toulovcových maštalí.

Během výpravy dvě družstva tvořená Vlky s Medvědy na jedné straně a Káňaty s Koníky na druhé soupeřila v plnění nejrůznějších úkolů, a tak jsme hledali listy, ptačí pera, hráli kámen-nůžky-papír s nicnetušícími kolemjdoucími, pořizovali si s nimi fotky, pátrali po křestním jménu rytíře Toulovce (Vavřinec!) a marně sháněli obyčejný poštovní pohled. Zjistili jsme také, že ze spadaných listů se dá utvořit nečekaně dlouhý řetěz anebo že cesta za pokladem je pro slepého hledače i za pomoci vidoucího navigátora pekelně složitá a může se lehce skončit na dně bezedné propasti.

Díky všem za pozitivní náladu a aktivní účast!

Sa. TAWASUTA

Výprava na Toulovcovy maštale / Google Photos

Plníme orlí pera

Zdraví Vás nadšená rádkyně a šaman v jedné osobě.Výsledek obrázku pro eagle feather drawing

Letošní rok jsem si pro obě starší družiny připravila celoroční putování za OP.  Začali jsme již na zahajovačce s cílem nosit kroj na všechny akce  (L-67), dále na družinovkách trénovat morseovku na čas (L-43), uvázat základní uzly na čas (L-12) i za zády (L-13), šifrovat (T-66), skákat přes švihadlo (Z-32 a Z-33) a další a další.

I díky loňským kmenovým akcím jste mohli úspěšně dokončit dvě OP, která patří k těm dlouhodobějším (O-70 a Z-61).

A plánujeme další a další :-). Budeme se učit například hledat v jízdních řádech (L-16), umět poslat poštou peníze i balík (T-70), ale také se pokusíme vyrobit obal na deník (L-10) či korálkovaný náramek (L-24)…. to vše bude 🙂

A teď k tomu co mě přimělo psát tento příspěvek a co mě tak rozradostnilo…

Na páteční družinovce Káňat se povedlo splnit hned čtyřem členům celkem 6 OP!

U Vlků nejsou o mnoho pozadu a brzy se k nim jistě přidá i Myška, která již plní svou nováčkovskou zkoušku.

Všem velké WAŠTE a jen tak dál 🙂

Snad k tomu dopomohou i nově dotištěné zápisníky OP, za které patří velký dík Komárovi.

S modrou oblohou  Ša WATOKNAPA

Výprava za krápníky – 2. fotogalerie

V první fotogalerii z výpravy jste mohli obdivovat hlavně podzemní výtvory přírody, ale jak jsme již zmínili, nádherné babí léto uchystalo všem účastníkům krásnou podívanou i na povrchu. Tato druhá fotogalerie vám dokáže, že Jeseníky jsou zvláště při opravdu vyvedeném a slunečním svitem zalitém podzimu skutečně krásným koutem Země. To se to pak venku v přírodě hraje a soutěží!

Výprava za krápníky – 2. část / Google Photos

Výprava za krápníky je za námi

Tato výprava by mohla také nést neoficiální název Výprava za Sluníčkem. Zatímco tady na zábřežsku vládlo celý den pošmourné podzimní počasí, účastníci výpravy byli za brzké ranní vstávání odměněni krásným babím létem s modrou oblohou. Tedy samozřejmě s výjimkou podzemí, ale jeskyně Na Pomezí zase nabídly opravdu krásnou a bohatou krápníkovou výzdobu a na každém metru prohlídkové trasy se bylo na co koukat. Cíl byl tedy jednoznačně splněn a rodiče si na nádraží při vyzvedávání svých ratolestí v jejich tvářích a nadšeném vyprávění nemohli nevšimnout všeobecně převládající spokojenosti 🙂

Výprava za krápníky / Google Photos

Káňata a Koníci pomáhají přírodě

Páteční společná rodovka Káňat a Koníků byla ve znamení úklidu kolem Zvole. Zpočátku to nevypadalo na velkou pomoc přírodě, ale nakonec jsme došli na místa, kde náš zásah měl smysl, a zpět k úřadu jsme přišli s pár úctyhodnými kousky (pneumošku jsme tam opravdu museli nechat).

Děkuji všem za pomoc a Káňata si mohou připsat další hodinu k plnění OP ( 13 hodin na pomoc přírodě ).

To, co na fotce drží Sedmikráska a Čivava, není obyčejná guma mezi „žebříky“, jak by se mohlo zdát. Je to záchranářské lehátko, které přenášelo pacienta… ten postupem cesty měnil barvu – černý byl, když jsme ho našli, občas zmodral (to když na lehátku přistál modrý pytel) a v tu chvíli jsme pochopili, že se nám pacienta snad podaří zachránit, protože se už jen dusí :-):-):-) Pak se mu udělalo celkem dobře, ale dostal žloutenku (to když dal na nosítka svůj žlutý pytel Vrabčák). Možná Vám to přijde praštěné, ale my jsme se tím bavili skoro celou dobu :-).

Do konce rodovky zbyl ještě čas, tak jsme opakovali uzly za zády (Koloušek splnila OP) a začali jsme trénovat na další OP ze Zdatnosti (100x přeskočit švihadlo).

WATOKNAPA

Rodovka Káňat a Koníků – pomoc přírodě / Google Photos