Shawnee

Pro vybrané členy kmene začal předposlední víkend netradičně – nečekaným večerním zahájením společného ohniveckého a wagamedského kurzu kmenů Shawnee, Mazaskazi Wanča, Naška-pi, Mohawk a Ksigudan v zábřežské Slibové rokli za účasti mnoha midewiwinských šamanů a wagamedů. Po tomto obřadu následovali zbytek kmene do Lanškrouna na společnou celovíkendovku.

Zde se sobotní den nesl ve znamení vypečené hry městem, na kterou mnozí Lanškrouňáci budou jistě vzpomínat ještě dlouho 🙂 Vedení Shawnee a Mohawků ovšem při nedělním vyhodnocení hry obdivně mručelo nad úlovky zúčastněných týmů, aneb získat za jednu zápalku po sérii výhodných výměn náušnice ze zlatnictví nebo klakson či deštník a spoustu dalšího cenného zboží, to chce opravdu odvahu a fištrón.

Večerní sněm za účasti 30 bojovníků tří kmenů byl svědkem tradičních lítých bojů o skalpy, k titulu Žena sněmu jsme mohli pogratulovat Bety z rodu Káňat a závěrečné udělení dvou hodností bylo jistě důstojnou tečkou.

Dle ohlasů zúčastněných se celý víkend vydařil a bylo více než příjemné potkat se se spřátelenými kmeny i jinde než než na táborové louce. Díky, přátelé!

Za krásného říjnového dopoledne se celý náš kmen přesunul do afrického safari a v rámci udržitelnosti se vydal na lov tamní přemnožené zvířeny. Většina z nás samozřejmě s platnou loveckou licencí, našli se však i tací, jejichž odpor vůči pravidlům je svedl na pytláckou stezku a lovili načerno. Bdělá správa národního parku však těmito výtečníky nekompromisně plnila pevné zdi nedobytného žaláře. Čtenáře těchto řádků ubezpečujeme, že během hry nebylo ublíženo jedinému zvířeti a všechny ulovené kusy byly navráceny zpět do volné přírody.

Následné mezirodové klání ve vaření na ohni bylo taktéž úspěšné na všech frontách, žádný z rodů přípravu nepodcenil a výsledky jejich snažení si vysloužily pochvalné mručení z řad hodnotícího vedení. Závěrečný let na kouzelném koberci už byl poslední tečkou, akci zakončil obvyklý nástup, vyhlášení výsledků safari i javorové nažky za září, lelawatiky a odchod na autobus 🙂

Hned týden po zahajovačce vyrazili starší členové na výpravu do Bezděkova, aby jako správní skauti nabídli pomocnou ruku tam, kde byla potřeba. Cílem bylo pomoci s vyčištěním naučné stezky v okolí levandulového pole od odpadků a dobrá věc se podařila. Dokonce zbyl čas i na další práce na statku a samozřejmě také na zábavu a něco her. O dobrou náladu se starala i Kiwiho kytara a živoucí jukebox Kiwi 🙂 Majitelům statku děkujeme za (nejen) stylové občerstvení, levandulová limonáda s voňavou bábovkou přišla vhod stejně jako na ohni upečená uzenina.

Zahajovací celokmenová akce pro další šavanský rok proběhla tradičně na starém hřišti ve Zvoli a protože se naše rody opět rozšířily o celou řadu nováčků, nesla se většina her a soutěží v duchu vzájemného poznání a seznámení. Počasí nám dopřálo nádherné odpoledne, nálada byla výborná a na přítomných členech kmene bylo znát nadšení a veselé očekávání příštích rodových a kmenových akcí nikoli na vlnách internetu, ale pěkně postaru face-to-face, tedy hezky česky řečeno z obličeje do obličeje….jedná se v tomto směru tentokrát konečně o setrvalý návrat do starých dobrých kolejí? No, nezbývá, než si společně se sličnou Winnifred z nestárnoucí klasiky Limonádový Joe říci: „Tatíčku, pan pistolník si přál, aby nám vydrželo!“ 🙂

A máme tu konec dalšího školního roku, přátelé! Tentokrát trochu podivného, ale snad se vše do starých kolejí navrací, a tak jsme mohli uspořádat takřka v obvyklém režimu i naši tradiční zakončovačku ve Zvoli. Na povel ji měly naše podnáčelnice Eddie s Dredy a v přiložené fotogalerii se můžete přesvědčit, že se holkám rozhodně povedla. Děti si užily opět spoustu zábavy při mnoha hrách a soutěžích a předmětem mnoha debat byl samozřejmě blížící se letní tábor. Kotvy zvedáme příští týden, na viděnou ve Štítech!

Letošní předtáborová brigáda měla netradiční podobu. Jednak jsme se na rozdíl od předešlých let sešli všichni včetně rodičů a Mohawků pouze v jednom termínu a jednak jsme vzápětí na tábořišti i přespali, abychom se druhý den vydali na již loni plánovanou výpravu v indiánském oblečení.

Díky společnému úsilí se v sobotu podařilo vykopat tři latríny, vyspravit konstrukci kuchyně, zrenovovat lavice a stoly v jídelně, opravit techničák i zdravotku, dočistit tůňku a umývárku, připravit zásobu dřeva do kuchyně, vynosit a překontrolovat postele, zlikvidovat nefunkční studánku a nadělat něco týpiovek a kulatiny na chybějící rámy postelí. Děkujeme všem zúčastněným! Odvedená práce nám tak umožní napnout všechny síly k budování samotného tábora, které bude tentokrát plně na nás, neboť se nám z něj již letos omluvila Modrá želva. Nedá se nic dělat, každopádně děkujeme za roky předešlé!

Po práci legraci – poté, co od nás odpadly pracovní nástroje, užili jsme si veselé pospolitosti s příbramskými Mohawky a připravili též něco společné krmě. Krásné počasí nám umožnilo nocleh  pod širákem a ráno jsme pobalili a plni odhodlání vyrazili v neděli v indiánském oděvu na více než 14 km dlouhý přesun přes Drozdovskou Pilu do Hoštejna na vlak. Úmorné vedro nás neskolilo, cesta vedla většinou v příjemném stínu lesa a občasné ochlazení v Březné a návštěva osvěžovny U Zárubů nás udržely v dobré kondici a náladě. Túru zvládli bravurně  i odvážlivci z řad mladších rodů – Větvička, Očko a Sýček! Na viděnou při Zakončovačce!